Táto, jak na to?

Jak se dnes právně řeší otázka  určení otcovství?

České právo vychází při určování otcovství z tzv. tří domněnek otcovství. Podle prvé z nich je otcem dítěte manžel matky. Když manžel matky není nebo úspěšně otcovství popře, druhá domněnka svědčí muži, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů před matričním úřadem nebo před soudem. Není-li ani tak otcovství určeno, podle třetí domněnky je otcem muž,který s matkou měl intimní styk v době 300-180 dnů před narozením dítěte. Je ovšem důležité upozornit, že otcovství podle práva, tedy určené za pomoci shora uvedených domněnek, nemusí  odpovídat otcovství biologickému. Dnes už jsou sice dostupné velmi přesné metody určení otcovství pomocí DNA, avšak pouhé zjištění  faktu, že „matrikový“ otec není otcem biologickým neznamená v žádném případě zánik práv a povinností „matrikového“ otce vůči dítěti.

Je po rozvodu nutné absolvovat soudní jednání ohledně svěření dětí do péče? Nestačí dohoda rodičů?

Zatímco o výchově a výživě nezletilých pro dobu po rozvodu rozhodují soudy povinně, a tedy soudní intervenci  se nelze vyhnout, v otázkách kontaktů nezletilých s rodiči je tomu jinak. V prvé řadě je  ponechán prostor dohodě rodičů, která schválení soudu ke své platnosti nepotřebuje, jak výslovně stanoví § 27 odst. 1 zákona o rodině. Soud přichází ke slovu teprve ve chvíli, kdy to „vyžaduje zájem na výchově dítěte a poměry v rodině“. Jinými slovy, když se dohodu uzavřít nepodaří nebo v praxi nefunguje, potom soud může na návrh upravit styk dětí s rodiči, případně i s prarodiči nebo sourozenci. Zdůrazňuji, že soudní rozhodování o styku dětí s rodičem, kterému nebylo dítě svěřeno do výchovy, by mělo být spíše výjimečné. Bohužel stále existují situace, kdy to prostě jinak nejde. V takovém případě se však ten, kdo o úpravu styku žádá, musí obrnit trpělivostí, protože rozhodnutí soudu v této věci nebývá otázkou dnů nebo týdnů, ale spíše měsíců.

Kdy je vhodná střídavá výchova?

Střídavá výchova je velmi moderním institutem. Na mnoha místech se o ni halasně hovoří a i soudní rozhodování k ní stále častěji přistupuje. Střídavá výchova však nemá být „zaslouženou remízou“ boje o dítě, ani šalamounských „rozporcováním“ dítěte, což by si měli uvědomit především rodiče předtím, než něco podobného navrhnou.  Není to jediné možné řešení a je myslitelné pouze za splnění určitých předpokladů. Nezbytnou podmínkou fungující rodinné výchovy po rozvodu je schopnost vzájemné komunikace a kooperace obou rodičů v zájmu dítěte. Pro rodiče, kteří mají konflikty a navzájem na sebe reagují podrážděně (tedy odborně řečeno neproběhl psychosociální rozvod), není střídavá výchova vhodná a sotva může dlouhodobě fungovat, i kdyby ji soud snad schválil.  
Na modelu střídavé výchovy dále musí být mezi rodiči shoda. Vnucení tohoto modelu soudem proti vůli jednoho nebo dokonce obou rodičů je v naprosté většině případů kontraproduktivní. Pro střídavou výchovu by měly  být rovněž dány vnější podmínky. Vychází se z toho, že dítě nesmí být nuceno přerušovat své sociální vazby a návyky jenom v důsledku „přestěhování“ od jednoho rodiče k druhému. Musí mu být zachována možnost docházet do stejné školy, na stejné zájmové kroužky a aktivity, apod. Střídavou výchovu tedy nelze doporučit, pokud bydliště obou rodičů od sebe dělí  větší vzdálenost, která by tomu bránila.
A i když jsou všechny shora uvedené podmínky splněny, „střídavý“ model nemusí být vhodný s ohledem na psychiku samotného dítěte (špatně snáší přechody mezi dvěma místy, obtížně se adaptuje na tuto změnu, i když přechází do známého prostřední, apod.).

Má otec nárok na volno v souvislosti s porodem? A už je v ČR zavedena otcovská dovolená?

V souvislosti s porodem může zaměstnanec, který je manželem nebo druhem nastávající matky, nárokovat volno v důsledku tzv. důležité osobní překážky v práci pouze ve dvou situacích: k zajištění převozu manželky či družky do nemocnice a dále k účasti při porodu. Zatímco v případě převozu má nárok na náhradu mzdy, avšak pouze za dobu nezbytně nutnou k zajištění převodu, pokud se účastní porodu, nárok na žádnou náhradu mzdy mu nevznikne – je to tedy tzv. „neplacené volno“.
Pokud jde o otcovskou dovolenou, ta se jako zákonný termín nevyskytuje, byť se o jejím zavedení uvažovalo v souvislosti s tzv. Prorodinným balíčkem v r. 2008. Ovšem zákoník práce zná dovolenou rodičovskou, která se v případě zaměstnance – otce dítěte může poskytnout na jeho žádost od narození dítěte až do doby tří let věku dítěte. Nicméně peněžitou pomoc v mateřství, resp. rodičovský příspěvek může rodina pobírat vždy jen jeden (může být vyplácen pouze jednomu z rodičů).
Může i otec, jehož žena je na mateřské, čerpat volno na ošetřování dítěte?  A co když je žena  sama nemocná? Otec dítěte, jehož matka je na mateřské dovolené, může sám čerpat volno na ošetřování takového dítěte pouze v případě, že sama matka onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa, popřípadě se podrobila vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat sama.

Má otec malého dítěte nárok na nějakou úpravu pracovní doby?

Podle § 241 odst. 2 zák. práce požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Teoreticky je tedy otec malého dítěte nárok na úpravu pracovní doby oprávněn vznést, do značné míry však bude záležet na stanovisku zaměstnavatele, zda právě s ohledem na provozní důvody bude ochoten jeho žádosti vyhovět.

Mohou se matka a otec vystřídat na rodičovské dovolené?

Ano, otec dítěte se může s matkou na rodičovské dovolené nejen vystřídat, ale mohou ji teoreticky čerpat i oba souběžně. Vždy však může pouze jeden z rodičů čerpat peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek. U peněžité pomoci v mateřství může otec tuto dávku „převzít“ teprve po uplynutí šestinedělí, a  to na základě písemné smlouvy s matkou, ve které se zaváže o dítě pečovat (další náležitosti, m.j. ověřené podpisy, stanoví zákon o nemocenském pojištění).

end faq